Co první Vás napadne po přečtení těchto tří slov? Pravděpodobně si představíte loupežníka s bambitkou v ruce...

Pověsil jsem své povolání mechanika jízdních kol na hřebík! Ale nestal jsem se loupežníkem, jak by mohl nadpis tohoto článku naznačovat. Tato tři slova použila moje moudrá žena, když jsme se spolu bavili o budoucnosti naší rodiny.

Práce mechanika jízdních kol bývala moje vysněná a tento sen se mi splnil. To je úžasné!!! Proč jsem ale po roce a třech měsících odešel? Musel jsem si vybrat.

V našem okrese nadstandardní plat, dobré kolegy nadšené pro stejnou věc, hodného vstřícného šéfa, práci ve svém živlu, to všechno jsem v bývalém zaměstnání měl. Dvě důležité věci mi zde ale chyběly. Čas na rodinu a čas na jízdu na kole!

Cestou z práce. Každý kilometr se počítá!!!

Z práce jsem se vracel až krátce před šestou hodinou, jen výjimečně dříve. Naopak v první polovině počínající cyklistické sezóny jsem pravidelně ze zaměstnání odjížděl až po sedmé hodině, a po příjezdu domů jsem mohl rovnou začít chystat děti do postele. Dvě pracovní sobotní dopoledne v měsíci také nepřispěly k plánování společně strávených víkendů. Navíc to bylo krátce po narození třetího dítěte, takže to pro mou ženu bylo velmi náročné období.

Když jsem vážně začal přemýšlet nad změnou, bavil jsem se o tom s kamarádem, který před necelým rokem procházel podobným procesem. Svou oblíbenou, dobře zaplacenou, ale časově náročnou práci vyměnil za práci ve fabrice v blízkosti svého bydliště, aby měl více času pro rodinu. Nebylo to pro něho lehké rozhodování, ale  jednosměnný provoz od 6 do 14 hodin a volná odpoledne i víkendy si náramně pochvaloval. Tím mi nasadil pořádného brouka do hlavy a já začal uvažovat nad stejnou změnou.

Samozřejmě tady byly i mínusy, které bylo potřeba dobře promyslet!

1. Chystání a vodění holek do školky, které jsem do té doby zajišťoval já, při vlastním chystání a cestě do práce, by bylo na mé ženě, ovšem včetně chystání malého Jonáška, kterého by musela brát s sebou. 
2. Pohoršil bych si finančně o několik tisíc měsíčně.
3. Vzdálenost zaměstnání 20 km od domova?

Právě zmíněná vzdálenost 20 km by ledaskoho odradila a začal by hledat blíže k domovu, obzvláště když pracovní doba začíná už v 6 hodin ráno. Pro mě to ale byla zásadní výhoda!!!

Plán zněl takto: Do práce budu jezdit na kole. V 15 hodin se vrátím spokojený domů se 40 km v nohách. S chutí se ujmu dětí a ženě dopřeju čas na odpočinek a podnikatelské plány. A díky tomu snad bude snazší se dostat na kolo i o víkendu. Prostě cyklista se nažere a rodina zůstane celá!

Po práci legraci! :-)

Po několika měsících váhání a rozhodování jsme se se ženou shodli, že do toho jdeme! Byl to sice trochu krok do neznáma, ale věděli jsme, že současná situace je dlouhodobě neúnosná, a i kdyby to nebylo dobré rozhodnutí, něco změnit musíme.

Nyní je to 7 týdnů od mého nástupu do nové práce. Vstávám ve 4:00, hned od rána je chod celé domácnosti na ženě, ale ani jeden této změny nelitujeme! Za prvních 5 týdnů, než mě zastavila zablokována záda, jsem na kole najel přes 600 km a mám mnohem více času pro rodinu, než doposud. Není to sice ještě úplně podle našich představ, ale pomalu si zvykáme na nový režim a cítím, že se nám všem ulevilo.

Hlavu si vyčistím hned cestou z práce. :-)

Na rozdíl od předešlých let se i v zimním období vracím domů za světla a těším se, že si budu s dětmi užívat zimní radovánky. V létě budeme jezdit k vodě den co den a budu s nimi trávit velkou část jejich dětství, kdy mě nejvíce potřebují.

Co volíte vy? Peníze nebo život?


Přeji krásné dny a dobrá rozhodnutí, kterých nebudeme litovat. ;-)

Váš Cyklotáta