Dnešní příspěvek začnu slovy, která jsem původně chtěl umístit až na úplný závěr...
Jsi-li sportovní nadšenec a máš rád nové nevšední zážitky, ZKUS TRIATLON!!!
Už od dětství jsem velmi rád sledoval sport a sportovní pořady. Bylo mi celkem jedno, jaký sport zrovna v televizi běžel, většinu jsem si nenechal ujít. Triatlon mi tehdy přišel jako z jiného světa a triatlonisté jako ,,nadsportovci". Vždyť kdo normální během jednoho závodu vystřídá plavání, kolo a běh? O to zajímavější bylo ho sledovat. V té době jsem si ani nepomyslel, že bych se něčeho takového byl schopný někdy zúčastnit.
Loni v létě jsem se od kamaráda dozvěděl, že se v okolí nedaleké vodní nádrže Rozkoš koná hobby triatlon, a jestli se s ním prý chci přihlásit. Nabídka to byla lákavá, ale termín závodu se mi bohužel kryl s jinou akcí. Semínko ale bylo zaseto...
V červnu tohoto roku jsem na facebooku zachytil informaci, že se bude 28.7. konat další ročník Ž3 sport triatlonu. V tu chvíli jsem začal věřit, že mě čeká naprosto nový neznámý zážitek, ale taky se ve mně začaly probouzet pochybnosti, jestli vůbec něco takového mohu přežít, když jsem letos ještě ani jednou neplaval, a od začátku roku uběhl celkem sotva 10 km... Touha po novém sportovním zážitku byla ale silnější, než všechny rozumné úvahy a já se jen pár dní před startem závodu přihlásil.
Co závodníky čekalo?
Triatlon se dělí na několik kategorií dle délky disciplín. Chlapi z Ž3 sport z.s. pořádají nejkratší variantu, takzvaný ,,Sprint triatlon". A to je dobře, protože tuto akci pořádají hlavně pro zábavu široké veřejnosti a takového závodu se může účastnit i ne příliš trénovaný nadšenec, jako jsem například já.
Navíc je zde i kategorie štafet, takže pokud si věříte pouze v jedné z disciplín, můžete si k sobě najít specialisty v dalších dvou disciplínách a postavit se na start jako trio.
Disciplíny
Plavání 750 m - do trojúhelníku na otevřené vodě přehrady Rozkoš
Kolo 25 km - okruh okolo Rozkoše, 50% asfalt, 50% lesní a polní cesty
Běh 5 km - 4 x 1,5 km okruh v okolí kempu po nezpevněném povrchu ,- louka, les
Zázemí
Centrum a zázemí závodu bylo umístěno do krásného prostředí kempu Srubík, který leží přímo u přehrady Rozkoš. Jelikož to byl můj první triatlon, nemám srovnání s jinými závody tohoto druhu, ale nic mi tu nechybělo.
Pro závodníky byl k dispozici info stánek, který sloužil k registraci závodníků, vymezený prostor pro kola a převlékání mezi jednotlivými disciplínami, šatny, občerstvení na trati, pro všechny příchozí stánek s občerstvením, dětské hřiště atd.
Zázemí
Centrum a zázemí závodu bylo umístěno do krásného prostředí kempu Srubík, který leží přímo u přehrady Rozkoš. Jelikož to byl můj první triatlon, nemám srovnání s jinými závody tohoto druhu, ale nic mi tu nechybělo.
Pro závodníky byl k dispozici info stánek, který sloužil k registraci závodníků, vymezený prostor pro kola a převlékání mezi jednotlivými disciplínami, šatny, občerstvení na trati, pro všechny příchozí stánek s občerstvením, dětské hřiště atd.
 |
| Poslední doladění v depu. |
Den D
Je to tu! Netrpělivě očekávaný den závodu.
Počasí vyšlo famózně. Možná až moc! Teplota přes 30°C a polojasná obloha naznačovala, že to bude pekelný závod, a taky že jo!
Od 11:00 si závodníci mohli vyzvedávat svá startovní čísla a čipy v informačním stánku a umístit kola a věci na převlečení do depa. 15 minut před startem se všichni závodníci sešli v prostoru cíle, kde nám byly připomenuty všechny důležité informace k průběhu závodu, a pak už následoval přesun do vody. Po smočení a společném vyfocení všech plavců už nic nebránil odpočítáváni startu.
Plavání
86 plavců rozvířilo teplou vodu Rozkoše a vydalo se do úvodních 750 m plavání kolem dvou žlutých bójek, následujíce naváděcí kajak. Bylo tedy téměř nemožné plavat špatnou cestou. Na bezpečí plavců dohlížel ze člunu hasičský sbor.
Z vody to bylo jen několik desítek metrů do depa, kde se závodníci jednotlivci přetransformovali na cyklisty, štafetáři předali štafetu cyklistům specialistům a vyrazili do 25 km dlouhého cyklistického úseku, který byl z poloviny asfaltový a zbytek po přírodních površích.
Kolo
Zde hrál velkou roli výběr kola. Povětšinou byly na závodě vidět pevná horská kola a trekingy. Já jsem před závodem řešil velké dilema, protože mám kola 2, silničku a enduro. Ani jedno ale nebylo pro tento účel ideální. Proto jsem si domluvil u dodavatele kol Rock Machine, společnosti Cyklomax, zapůjčení kola vhodnějšího. Původně jsem si chtěl zapůjčit v současné době velmi moderní gravel bike. Ty bohužel byly všechny rozpůjčované, a tak nakonec výběr padl na celoodpružený XC-Trail stroj Blizzard 70-29. No a nakonec jsem za něj byl velmi rád, protože díky odpružení obou kol jsem měl velké pohodlí na rozbitých lesních a polních cestách a na asfaltu bylo toto kolo překvapivě rychlé. Díky tomu jsem ušetřil více síly do poslední části závodu.
Běh
Po druhé návštěvě depa se závodníci vydali do poslední části závodu, tedy pětikilometrového běhu. Čekaly na nás čtyři okruhy o délce 1,25 km. Okruh byl napleten v areálu kempu a přilehlé louce a běželo se z převážné většiny po příjemně měkkém travnatém povrchu. A kdo to za úmorného vedra nevzdal, byl přivítán v cíli přátelským fandícím publikem.
Jak už jsem psal výše, na svůj první triatlon jsem se těšil jako malej kluk. Na druhou stranu jsem měl i trochu obavy, co to se mnou udělá, protože jsem nic podobného nikdy neabsolvoval.
Moje strategie byla jasná!
Plavat v klidu prsa, hlavně abych doplaval
Už to budou roky, co jsem naposled uplaval podobnou vzdálenost v kuse. Svou strategii jsem do puntíku dodržel. Plavalo se mi krásně. Voda byla teplá, nikam jsem nespěchal a nakonec jsem z vody vylézal 59. Lepší, než jsem čekal!!!
Vzrušující byla moje první ostrá návštěva depa v životě. Situace, kterou jsem zatím znal jen z televize. Cítil jsem se jako opravdový sportovec. Během chvilky jsem se oblékl do cyklistického a běžel s kolem po boku ke startu cyklistické části.
Kolo nepřepálit a hlavně si ho užít
Počasí vyšlo famózně. Možná až moc! Teplota přes 30°C a polojasná obloha naznačovala, že to bude pekelný závod, a taky že jo!
Od 11:00 si závodníci mohli vyzvedávat svá startovní čísla a čipy v informačním stánku a umístit kola a věci na převlečení do depa. 15 minut před startem se všichni závodníci sešli v prostoru cíle, kde nám byly připomenuty všechny důležité informace k průběhu závodu, a pak už následoval přesun do vody. Po smočení a společném vyfocení všech plavců už nic nebránil odpočítáváni startu.
Plavání
86 plavců rozvířilo teplou vodu Rozkoše a vydalo se do úvodních 750 m plavání kolem dvou žlutých bójek, následujíce naváděcí kajak. Bylo tedy téměř nemožné plavat špatnou cestou. Na bezpečí plavců dohlížel ze člunu hasičský sbor.
 |
| Voda byla teplá, místy mokrá... :-) |
Z vody to bylo jen několik desítek metrů do depa, kde se závodníci jednotlivci přetransformovali na cyklisty, štafetáři předali štafetu cyklistům specialistům a vyrazili do 25 km dlouhého cyklistického úseku, který byl z poloviny asfaltový a zbytek po přírodních površích.
Kolo
Zde hrál velkou roli výběr kola. Povětšinou byly na závodě vidět pevná horská kola a trekingy. Já jsem před závodem řešil velké dilema, protože mám kola 2, silničku a enduro. Ani jedno ale nebylo pro tento účel ideální. Proto jsem si domluvil u dodavatele kol Rock Machine, společnosti Cyklomax, zapůjčení kola vhodnějšího. Původně jsem si chtěl zapůjčit v současné době velmi moderní gravel bike. Ty bohužel byly všechny rozpůjčované, a tak nakonec výběr padl na celoodpružený XC-Trail stroj Blizzard 70-29. No a nakonec jsem za něj byl velmi rád, protože díky odpružení obou kol jsem měl velké pohodlí na rozbitých lesních a polních cestách a na asfaltu bylo toto kolo překvapivě rychlé. Díky tomu jsem ušetřil více síly do poslední části závodu.
 |
| V cíli cyklistické části mi bylo ještě do smíchu. :-) |
Běh
Po druhé návštěvě depa se závodníci vydali do poslední části závodu, tedy pětikilometrového běhu. Čekaly na nás čtyři okruhy o délce 1,25 km. Okruh byl napleten v areálu kempu a přilehlé louce a běželo se z převážné většiny po příjemně měkkém travnatém povrchu. A kdo to za úmorného vedra nevzdal, byl přivítán v cíli přátelským fandícím publikem.
Můj výkon a pocity
Jak už jsem psal výše, na svůj první triatlon jsem se těšil jako malej kluk. Na druhou stranu jsem měl i trochu obavy, co to se mnou udělá, protože jsem nic podobného nikdy neabsolvoval.
Moje strategie byla jasná!
Plavat v klidu prsa, hlavně abych doplaval
Už to budou roky, co jsem naposled uplaval podobnou vzdálenost v kuse. Svou strategii jsem do puntíku dodržel. Plavalo se mi krásně. Voda byla teplá, nikam jsem nespěchal a nakonec jsem z vody vylézal 59. Lepší, než jsem čekal!!!
Vzrušující byla moje první ostrá návštěva depa v životě. Situace, kterou jsem zatím znal jen z televize. Cítil jsem se jako opravdový sportovec. Během chvilky jsem se oblékl do cyklistického a běžel s kolem po boku ke startu cyklistické části.
 |
| Hurá na kolo!!! |
Kolo nepřepálit a hlavně si ho užít
Z různých stran jsem slyšel, že jak je závodník rozpumpovaný z plavání, tak je velmi snadné cyklistiku přepálit a brzy si tak přivodit krizi. Měl jsem to celou dobu na mysli, ale stejně jsem se moc šetřit nedokázal. Kolo mě prostě baví! A každého cyklistu, kterého jsem před sebou viděl, jsem chtěl předjet.
Nakonec jsem předjel 27 soupeřů, žádného před sebe nepustil a tím se propracoval na průběžné 32. místo. S tím jsem nemohl být jinak, než obrovsky spokojený.
Následovala druhá návštěva depa, odložení kola a nahrazení cyklistické výbavy běžeckými botami.
A běh? PŘEŽÍT!!!
Už před startem mi bylo jasné, že běh bude v mém případě hlavně o vůli a tak se taky stalo.
Moje cyklistická stíhací jízda mě stála hodně sil, ale i kdybych se šetřil, myslím si, že bych na tom nebyl o moc lépe. Zachránilo mě, že se běžel 4x ten samý okruh a já věděl, co mám ještě před sebou. Nohy mě už od druhého okruhu sotva nesly, ale tak moc jsem chtěl závod dokončit, že jsem se na nich udržel a padl až za cílovou páskou.
Jsem v cíli! :-)
Za podpory fandícího publika, totálně vyždímaný, ale šťastný, že jsem závod ve zdraví přežil, jsem proběhl cílovým prostorem na konečné 36. pozici z celkových 83 závodníků, kteří závod dokončili. Mezi 48 muži jsem získal krásné 25. místo. Takový výsledek jsem před startem svého prvního triatlonu rozhodně nečekal a jsem s ním nadmíru spokojený.
Krize až hodinu po závodě
Přes to, že jsem se ihned po závodě snažil doplnit dostatečné množství tekutin a energie, dostal jsem se do stavu, jaký jsem ještě nezažil. Po závodě mi bylo slabo, trochu se mi motala hlava a mravenčily mi rty. To ještě není tak hrozné a tento pocit znám, například z cíle cyklistického XC maratonu, Pražské 50. Chtěl jsem se co nejdříve vrátit ke své rodině, tak jsem sedl do auta, otevřel okna dokořán a čekal, že se můj stav s proudícím vzduchem rychle zlepší. Opak byl ale pravdou. Mravenčení sílilo a začínalo mi být špatně od žaludku. Domů už mi zbývalo jen pár metrů, tak jsem to dojel, zaparkoval na zahradě a doslova jsem se vyvalil z auta přímo na zem. Nakonec jsem na zemi ležel asi hodinu a půl, 2x jsem zvracel, několikrát se mě žena ptala, jestli chci zavolat záchranku. Věděl jsem, že to není třeba, ale až po tom, co mi namíchala nechutný, ale účinný rehydratační nápoj, začalo se mi dělat lépe a během několika minut jsem byl zase na nohách.
Jestli to bylo tropickým vedrem nebo nedostatečným tréninkem nedovedu říct, ale i tak si z tohoto dne odnáším především pozitivní pocity a rozhodně nelituju své účasti.
Nakonec jsem předjel 27 soupeřů, žádného před sebe nepustil a tím se propracoval na průběžné 32. místo. S tím jsem nemohl být jinak, než obrovsky spokojený.
Následovala druhá návštěva depa, odložení kola a nahrazení cyklistické výbavy běžeckými botami.
A běh? PŘEŽÍT!!!
Už před startem mi bylo jasné, že běh bude v mém případě hlavně o vůli a tak se taky stalo.
Moje cyklistická stíhací jízda mě stála hodně sil, ale i kdybych se šetřil, myslím si, že bych na tom nebyl o moc lépe. Zachránilo mě, že se běžel 4x ten samý okruh a já věděl, co mám ještě před sebou. Nohy mě už od druhého okruhu sotva nesly, ale tak moc jsem chtěl závod dokončit, že jsem se na nich udržel a padl až za cílovou páskou.
Jsem v cíli! :-)
Za podpory fandícího publika, totálně vyždímaný, ale šťastný, že jsem závod ve zdraví přežil, jsem proběhl cílovým prostorem na konečné 36. pozici z celkových 83 závodníků, kteří závod dokončili. Mezi 48 muži jsem získal krásné 25. místo. Takový výsledek jsem před startem svého prvního triatlonu rozhodně nečekal a jsem s ním nadmíru spokojený.
 |
| Na památku... :-) |
Krize až hodinu po závodě
Přes to, že jsem se ihned po závodě snažil doplnit dostatečné množství tekutin a energie, dostal jsem se do stavu, jaký jsem ještě nezažil. Po závodě mi bylo slabo, trochu se mi motala hlava a mravenčily mi rty. To ještě není tak hrozné a tento pocit znám, například z cíle cyklistického XC maratonu, Pražské 50. Chtěl jsem se co nejdříve vrátit ke své rodině, tak jsem sedl do auta, otevřel okna dokořán a čekal, že se můj stav s proudícím vzduchem rychle zlepší. Opak byl ale pravdou. Mravenčení sílilo a začínalo mi být špatně od žaludku. Domů už mi zbývalo jen pár metrů, tak jsem to dojel, zaparkoval na zahradě a doslova jsem se vyvalil z auta přímo na zem. Nakonec jsem na zemi ležel asi hodinu a půl, 2x jsem zvracel, několikrát se mě žena ptala, jestli chci zavolat záchranku. Věděl jsem, že to není třeba, ale až po tom, co mi namíchala nechutný, ale účinný rehydratační nápoj, začalo se mi dělat lépe a během několika minut jsem byl zase na nohách.
Jestli to bylo tropickým vedrem nebo nedostatečným tréninkem nedovedu říct, ale i tak si z tohoto dne odnáším především pozitivní pocity a rozhodně nelituju své účasti.
Díky, díky, díky!!!
Na závěr by bylo slušné poděkovat všem, kdo se podíleli na mém životním zážitku. Děkuji tedy:- pořadatelům ze spolku Ž3 sport z.s. za perfektně zorganizovaný závod
- jejich pomocníkům v zázemí a na trati
- všem přihlížejícím a povzbuzujícím za skvělou atmosféru
- firmě Cyklomax s.r.o. za zapůjčení kola Rock Machine Blizzard 70-29
- a mojí mamce za fotky
- mojí ženě, že zůstala s dětmi ve stínu zahrady, zatím co jsem já jsem se pekl na závodní trati :-)
Věřím, že i příští rok budou mít pořadatelé chuť a sílu zorganizovat další ročník Ž3 sport sprint triatlonu, že nebudu chybět na jeho startu a že tímto článkem nalákám pár nových závodníků, kteří tak budou mít stejně nezapomenutelný zážitek, jako já!
Na shledanou na Ž3 sport sprint triatlonu 2019!
Váš Cyklotáta
 |
| Byla to síla, byl to fakt nářez, bylo to vážně skvělý!!! :-) |
![About [span]me[/span]](https://1.bp.blogspot.com/-oW4QMx1dZYc/Xk2H7OaDTjI/AAAAAAAAAuQ/PrHUeOo_pSEbVd6gloDNrKs_OvkxpjitwCNcBGAsYHQ/s1600/profilmala.jpeg)
